V pondělí 6. března se žáci jazykové třídy 7.A zúčastnili dalšího workshopu organizovaného divadlem Archa v rámci projektu Divadlem k demokracii. V prostorách zkušebny divadla ve Zlatnické si tentokrát vyzkoušeli didaktickou pomůcku DidaDiv: divadélko, které je z čistě bílého kartonu. Bylo na žácích, aby od základu dali vzniknout divadelnímu představení podle svých nápadů, představ a fantazie.

Jako žánr jsme zvolili sci-fi, abychom shrnuli a završili téma ve škole zrovna doprobrané. Volba epického žánru, tvorby vlastního příběhu, umožnila také připomenout si a procvičit zákonitosti dobře vystavěného a jazykově promyšleného vypravování, kterými se v hodinách češtiny zabýváme a budeme zabývat průběžně (protože pro život je schopnost pěkně vyprávět příběh bezpochyby důležitá). Nutnost výtvarně příběh zpracovat umožnila propojit kompetence jazykové se znalostmi a schopnostmi výtvarnými. Potřeba ztvárnit zvukovou stránku vedla k propojení s hudebními znalostmi, k použití počítačových technologií, ale i k uvědomění si specifičnosti (komplexnosti) divadla, všech jeho složek a možností.

Problematika sci-fi, divadla, postupy vypravování, práce se zvuky a obrazy, to vše ale nebyl v tomto workshopu cíl sám o sobě. Je jasné, že v tak krátkém čase nemohlo dojít k hluboké reflexi obsáhlých témat, nebyl dostatek času k dopracování slibných zárodků uměleckých děl mimořádných kvalit. V čem tedy spočíval stejně podstatný cíl workshopu? Žáci netvořili něco nového samostatně, pracovali ve skupině. Tyto skupiny navíc nevznikly podle svobodné volby zúčastněných. Tak, jak to často bývá v pracovním světě dospělých, žáci nemohli spolupracovat s těmi, které si vybrali, ale s těmi, které jim určil los. Jinými slovy “divadlem k demokracii”, k lepšímu ohledání demokracie: workshop postavil tvorbou divadelního představení žáky před celou řadu otázek a potenciálně obtížně řešitelných situací, které skupinová práce může přinést. Kdo vymyslí příběh? Jeden z nás, nebo se domluvíme? A budou malovat všichni, i ti, co malují neradi, protože nemáme čas? Co když s něčím zásadně nesouhlasím a ostatním se to líbí? Mám pracovat, i když nejsem ve skupině podle svých představ?…

Jaký to byl pocit? Probíhala spolupráce zcela hladce, nebo došlo k dramatickým střetům? Posunuli se všichni ve schopnosti skupinové spolupráce a v chápání osidel demokracie? Ptejte se v 7.A 😊. Nebo posuďte sami podle výtvorů našich nadaných umělců.

Pomsta Arturovi

Smrt bratrovi

Zombie mor

Stroj času

Cestování časem

Mgr. Lucie Kratochvílová, PhD.