Nad Krkonošemi se roztrhla peřina a sníh zasypával závratnou rychlostí okolní kopce. Přidal se silný vítr a začali jsme se obávat, že se na svah první den našeho pobytu vůbec nepodíváme. Počasí se naštěstí umoudřilo a žáci konečně zabořili svou lyžařskou či snowboardovou výstroj do čerstvé sněhové pokrývky.

Všichni se s rozzářenými obličeji a velkým očekávání vrhli na svah a hltali každý zdolaný metr sjezdové tratě. Třetí družstvo se sešlo v počtu 8 začátečníků, kteří nikdy nestáli na lyžích a začínalo se od píky. Od zapínání lyží, přes otáčení a plužení se družstvo dostalo ke sjezdu menší sjezdovky s pojízdným pásem. Všichni byli moc šikovní a zasloužili si obrovskou pochvalu od paní učitelky. Ze svahu se vraceli všichni s dobrou náladou a natěšení na večerní program.  

První den jsme zakončili soutěžením ve víceúčelové hale. Nejvíce bodů nasbíral pokoj chlapců z 8. B (Adam, Dominik, Kryštof, Martin, Matyáš a Tomáš) a za své výkony získal sladkou odměnu.

V úterý ráno zalila Úpské údolí sluneční zář a v kombinaci s čerstvě napadaným sněhem na nás čekaly ideální podmínky k dalšímu zdokonalování jízdy na sjezdových lyžích a snowboardu. Sjezdovka byla skvěle připravena a my jsme si mohli užívat dovádění (jak říká Šimi) „v práškovém sněhu“.

Snowboardoví začátečníci se po včerejším oťukávání vydali na velkou sjezdovku a již během dopoledne excelentně navazovali jeden oblouček za druhým. I naše oblíbené třetí družstvo má úspěšně za sebou první zkušenost s jízdou na opravdovém svahu.

Odpoledne se po výborném obědě a polední pauze vydalo druhé družstvo na svah a usilovně pracovalo na základním paralelním oblouku. Po chvíli se nad sjezdovkou objevil mrak, který ji postupně do půli zahalil. Proto se následně členové druhého družstva přesunuli na protější sjezdovku "Kolbenka", kde pokračovali ve výcviku. Zpět na apartmány se vraceli až se zapadajícím sluncem.

Skupina nejzkušenějších lyžařů úterní slunečný den využila na maximum. V odpoledních hodinách nám, ale ztěžovala podmínky lehká mlha. Nicméně první oddíl se ani těchto okolností nezalekl a zodpovědně sjížděl svah jeden za druhým. Když už docházely síly, šli jsme se zahřát horkou čokoládou.

Snowboardový tým si druhou polovinu úterního dne užíval sluníčka, sněhu a všech radostí, jaké sjezd na jednom prkénku nabízí. Vláďa a Kryštof neúnavně trénovali jízdu na „switch“ a Séba s Viky pečlivě kroutili smýkané oblouky. Dnešní den všichni SNB borci hodnotili nejvyšší známkou - 10 z 10ti. 

Do středečního rána jsme se probouzeli s výhledem na nadýchanou peřinku v údolí a s krásným slunečným počasím u nás nahoře. Děti se probouzely pomalu, ale jistě. Únava se přeci jen na nás již podepisuje. Ale my jsme nezmaři a po snídani jsme se převlékli do zimního oblečení a jednotlivá družstva se rozprchla do všech koutů lyžařského areálu v Horní Malé Úpě.

Žáci prvního a druhého družstva zavítali na sjezdovky U Kostela, kde nejdříve nafotili kýčovité fotky s výhledem na Sněžku a poté začali brázdit svah.

Členové třetího družstva "začátečníků", kteří už ale nejsou takoví začátečníci, předvedli, jak vypadá parádní postoj a jízda v pluhu na sjezdovce pro pokročilé lyžaře.

Adam K. a Matyáš K. se rozhodli přidat ke snowboardovému družstvu. Za dopoledne se jim snowboard zažral pod kůži a před obědem by již nikdo nepoznal, že Matyáš měl ráno prkno připoutané ke svým nohám vůbec poprvé. Ostřílení snowboarďáci Viky, Séba, Vláďa, Kryštof a Matěj celé dopoledne zkoušeli nové techniky a zcela ovládli nejen svůj snowboard, ale i celou sjezdovku.

Odpoledne si naši snowboarďáci vychutnávali dovádění na svých „deskách“ plnými doušky. S vervou a nadšením řezali oblouky, kochali se skvostnými výhledy na okolní kopce a sem tam i zkoušeli všelijaké triky. 

Lyžaři z prvního a třetího družstva se spojili a vzájemně si pomáhali a předávali zkušenosti, které získali doposud na lyžařském kurzu. Zkušenější lyžaři z prvního družstva si přibrali do dvojice jednoho začátečníka a pilovali společně zatáčení. Poté trénovali jízdu ve vláčku a všechny to moc bavilo.

A teď hurá do hajan a jdeme spát s očekáváním, co na nás asi zítra čeká? 😉

Čtvrteční zasněžené dopoledne nás čekal orientační běh v týmech, které byly losovány náhodně. Všechny týmy předvedly velice slušný výkon, ale vítězem může být jen jeden a tím se stala dvojice Adam H. a Tomáš P. s neuvěřitelným časem 13:20. Po běhání v čerstvě napadaném sněhu všechny bolely nohy tak, že po obědě si šli odpočinout do svých postýlek a nabrat síly na odpoledne.

Na odpolední program se rozdělily děti na dvě skupiny. První skupina odvážlivců a vášnivých běžkařů se vydala do nevlídného počasí k nedaleké chalupě Moravanka, kde za jejich nadšení, energii a vášeň dostali odměnu v podobě horké čokolády. Výlet se obešel bez jakýchkoliv větších pádů a strastí, ale Gabča s Kiki napočítaly 20 jemných kolizí při jízdě na běžkách, což je na počet 8 účastníků naprosto krásné číslo. Odvážlivcům v běžecké stopě tleskám a doufám, že si k běžeckému lyžování vypěstují závislost.

Pro druhou polovinu žactva instruktoři uspořádali závody v jízdě na lopatách. Z rozjížděk a následně ze semifinálových jízd postoupila do finále čtveřice nejrychlejších jezdců. Finálová jízda nabídla dramatickou podívanou hodnou souboje o medaile. Hrdinou odpoledne se nakonec stala Eliška, která na lopatě nepoznala přemožitele.

V Krakonošově zahrádce se vyčasilo právě včas. Sluníčko se na nás usmívalo, všude okolo hromady čerstvě napadaného sněhu a precizně upravené sjezdové tratě. Víc jsme si nemohli přát. Především naši snowboarďáci si užívali měkounké bílé peřinky, ve které dováděli a zkoušeli vše, co jim prkno dovolí.

S Horní Malou Úpou a lyžařským kurzem se (velmi neradi) pomalu loučíme a bude se nám moc stýskat. Překrásné zážitky a vše, co jsme se naučili, nám však už nikdo nikdy nevezme.