Možná si někteří z nás vzpomenou na Vánoce. Nejen proto, že je to pro většinu z nás svátek klidu a míru, ale také, že v tomto období se nám, přes elektronickou žákovskou nebo pomocí mailu, dostala žádost o vyplnění dotazníku. Ano, toho, který zjišťoval náš vztah k ekologii, přírodě či dokonce k třídění odpadu.

Možná jsme jej tenkrát vyplnili jen ze zvědavosti, možná abychom pomohli žákům, kteří jej vymysleli a poslali nám jej. Možná jsme se i zamysleli k čemu to vlastně je? Možná to mohla být pro některé z nás ztráta času.

Všechna ta možná, která i u autorů těchto dotazníků zněla víc výrazněji nejen v jejich smyslu, ale také v to, jak vše dopadne. Možná to má smysl, možná to k něčemu bude. A minimálně to bylo k tomu, aby se něco nového naučili, dozvěděli o svém okolí.

Nebudu Vás již napínat. Ze dvou skupin, které se účastnily školního kola, naši školu reprezentovala skupina Alžběty Svobodové a Pavlíny Zemanové.

Děvčata, která celým tím procesem prošla, vyhodnotila takto získaná data a poté vytvořila i plakát s výsledky, získala výtečné 2. místo v celorepublikovém hodnocení. Tento jejich výsledek je skvělý i z pohledu, že statistiku a stejně tak zpracování dat, se začala učit teprve od září.

Za sebe, za vedení a určitě i za mnoho nás, kteří jim vyplněním dotazníku pomohli, mohu pogratulovat ke skvělé práci a hlavně odvaze to zkusit. Protože právě ta odvaha, odhodlání i zvědavost, to zkusit, jim umožnila dosáhnout tohoto skvělého výsledku.

Možná to příště zkusíme zas, protože nemusíme vyhrát, ale můžeme se opět něco naučit.

Tomáš Vilím