17.6.2019

Po hladkém přistání v našem dočasném domově jsme se nejprve řádně posilnili, neboť nám cestou pořádně vyhládlo. K obědu jsme měli výbornou omáčku s masem a květákovou polévku. Následně jsme se ubytovali v krásných a voňavých pokojíčcích a poté se již vrhli do víru dění v podobě záplavy her.

Večer pak slupli buchtičky se šodó a pokračovali opět ve hrách, které nás natolik pohltily, že se nám vůbec, ale vůbec nechtělo jít spát.

Paní učitelky však byly neoblomné, a tak již teď všichni pelíškujeme a těšíme se, co se nám bude zdát, protože co se první noc zdá, to se splní. Nápady, jak by takový sen měl vypadat jsou různé. Od čokoládového dortu po BMW v garáži :-). Tak uvidíme ráno, snad si své sny budeme pamatovat.

18.6. 2019

Dnes hned ráno nám trochu ztuhl úsměv, neboť paní učitelka Jarolímová dodržela svůj včerejší slib a měli jsme ranní rozcvičku. Nakonec byly naše obavy plané, naopak se nám protažení před snídaní moc zalíbilo a vyžádali jsme si ho i na zítra.

Dopoledne jsme trochu potrápili hlavičky matematikou a češtinou, ale jen lehce, to aby se neřeklo a po poledním klidu se vydali do Prachatic na koupaliště. Kdyby to bylo možné, asi bychom se někteří rozmočili, jak se nám ve vodě líbilo. Nadšeně jsme navrhovali prodloužení školy v přírodě na měsíc, na i na rok, tak nevím nevím, jestli vám je v pátek přivezu :-).

Teď momentálně po rizotu k večeři zažíváme a čekají nás ještě večerní pirátské hry a pak už jen pelíšek.

19.6.2019

Dnes jsme s ranní rozcvičkou už počítali, tak nás vyvedlo z míry jen to, že ji vedla paní učitelka Watzingerova. Naštěstí neměla k dispozici aparaturu, jinak bychom se určitě vlnili v rytmu hudby a cvičili aerobic, jak je u ní dobrým zvykem. I tak nás ale tanec Makarena neminul :+).

Po snídani jsme si udělali malou přírodopisnou vycházku do okolí. Viděli jsme krtka, pozorovali káňata a zapovídali se při pohledu na chladící věže jaderné elektrárny Temelín. Po řízku s bramborem jsme pak vyrazili autobusem k místnímu rybníku Podroužek a smočily tam naše upocena těla. Naštěstí se pak trochu zatáhlo, a tak procházka do Netolic byla velmi příjemná. A co víc.... mají tam obchody, takže jsme mohli dokoupit docházející poživatiny.

Po výborné večeři... špagety Boloňské máme kečup nejen na stolech, ale i na oblečení, což určitě doma zjistíte.

Dnes nás ještě čeká pirátské hraní a noční bojovka, o které ještě nevíme.... takže psssssssssstttttt....neprozraďte nám to, je to překvapení....

20.6.2019

Noční bojová hra byla pro nás obrovskou výzvou a opravdovým zážitkem. Vydali jsme se zcela nečekaně na místo, kde jsme doposud nebyli a co hůř, trasa vedla kolem místního hřbitova. Někteří siláci ztráceli odvahu a v noční tmě je opouštěla statečnost. Přesto se mnozí odvážlivci pustili na trasu jednotlivě, ostatní alespoň po dvojicích.

Ráno jsme pak snídali až o hodinu později, abychom dospali noční dobrodružství, ale rozcvička nás ani tak  neminula. Po snídani jsme se vydali prozkoumat stejnou cestou trasu bojovky a s úžasem jsme zjistili, že vůbec, ale vůbec není strašidelná.

K obědu jsme dnes měli zapečené těstoviny. Talíře jsme odnášeli prázdné, někteří i po přidání. Jako stravníci jsme skvělí. Po odpoledním klidu konečně nastalo hledání vytouženého a tolik očekávaného pirátského pokladu.

K večeři byl buřtguláš s domácím chlebem. Následně zavládlo davové zděšení, neboť jako další program byla ohlášena diskotéka. Pokoje a chodby se rázem proměnily v módní salóny, kadeřnictví, pedikúry a manikury, kde ladíme poslední detaily našeho outfitu.

I když je nám fajn, přece jen už se těšíme na zítřek domů, k vám. Paní učitelka se už také těší (troufám si tvrdit, že víc než děti).