Ráno jsme byli všichni výborně naladěni a s batůžky na zádech, oblečeni v neonových vestičkách, cupitali na autobusovou zastávku. Autobusem jsme se svezli do Ďáblic a ze zastávky jsme v klidu stoupali ulicí pěkných rodinných domků k ďáblické hvězdárně. Počasí bylo krásné, přímo vybízelo k dopoledním pohybovým aktivitám, využili jsme proto přírodní hřiště pod hvězdárnou. A tak se šplhalo, skákalo, točilo a houpalo. Posilnili jsme se svačinkami od maminek a hurá za dobrodružstvím!

V budově na skalnatém výběžku jsme již byli očekáváni nebeským průvodcem, který nás uvedl do jejich skromného sálu. Pomocí interaktivní projekce nás seznámil s naší nejbližší hvězdou Sluncem a ukázal nám, jak v těchto dnech putuje se svým bratrem Měsícem po obloze. Ve kterých místech při pozorování z hvězdárny vstává a kde večer uléhá. Překvapila nás pestrost a množství souhvězdí, která lze v noci pozorovat nad našimi hlavami.

Aby to bylo všem dětem krásně srozumitelné, zhlédli jsme ještě animovanou pohádku „Odkud svítí Sluníčko.“ Názorně bylo vidět, jak se mění dráha Slunce na obloze podle střídajících se ročních dob.

V západní kopuli jsme si mohli prohlédnout hvězdářský dalekohled a položit otázky, které nám ještě zůstávaly v hlavičkách nezodpovězené. Jediným stínem našeho výletu byla změna počasí, kdy mraky zakryly oblohu a my se proto nemohli podívat tam, kam lidské oko samotné nedohlédne.

Ale nevadí, jistě se sem většina z nás ještě vrátí, protože: „Na skalnatém výběžku jsou hvězdy i hory jako na dlani.“

Na závěr si malí výletníci zakoupili suvenýr pro vzpomínku a spokojeni zamířili zpět.

V naší škole je závěr školního roku obdobím výletů do přírody i do města. Tak již dnes víme, že nás za pár dní čeká další výprava, která bude nejen pro poučení, ale i zábavu.