Jen co se paní Zima vzdala své nadvlády a veverky v okolí školy si začaly svými ocásky utírat z čelíček kapky potu způsobené prvními jarními paprsky slunce, zaklepaly na dvířka botníků naše toulavé boty a my začali plánovat jarní poznávací výlet. Tentokrát naše volba padla na starobylou Wroclaw a její evropskou dominantu, 212 metrů vysoký mrakodrap Sky Tower.

45 žáků z šestých, osmých a devátých tříd se ve čtvrtek 3. 5. sešlo v 5:20 u školy. Někteří z nich ještě trochu spící, avšak všichni vybaveni příručními zavazadly plnými řízků, karbanátků a jiných pochutin. Před námi bylo téměř 270 kilometrů, které se díky tomu, že většina z nich vedla polskými vesnicemi, které si snad ještě více než ty české libují v kruhových objezdech, ukázaly jako velmi únavné a ubíjející. Po dvou zastávkách u polských čerpadel, kde si většina aktérů nejen proměnila peníze, ale děvčata se také přesvědčila, že hitem polských benzínek je jedna toaleta pro všechny, jsme okolo půl jedenácté vystoupili před monumentálním mrakodrapem. Rozděleni do tří skupin vyjeli jsme během necelé minuty rychlovýtahem do 49. patra z 51 možných. Prosklený ochoz nám poskytl nezapomenutelný zážitek v podobě výhledu do několika světových stran a byl určen hlavně pro ty odvážné. Telefony s foťáky byly v plné permanenci, mnoho žáků využilo i zvláštní možnosti získat profesionální snímek, který evokoval pocit posezení nad rozprostírajícím se městem.

Po návštěvě Sky Toweru jsme se busem přesunuli do centra Wroclawi. Zastavili jsme na ulici Svidnická, takže my, Bohničtí, jsme si vlastně připadali jako doma. Po půlhodince s průvodkyní, která nám ukázala některé hlavní pamětihodnosti města, dostali žáci rozchod. Na tomto místě je nutné podotknout, že původní scénář výletu obsahoval i návštěvu nějakého obchodního centra na okraji města. Tyto plány však už při cestě do Polska vzaly za své, neboť se ukázalo, že Poláci, ještě více než my Češi, holdují celé škále státních svátků, při nichž zůstávají doma a všude je zavřeno. Bohužel, i my jsme zvolili termín, kdy byli snad všichni obyvatelé Wroclawi venku a velké obchody byly uzavřeny.

O to více času jsme měli ve staré Wroclawi, která nabízí turistům nepřeberné množství restaurací, kaváren, fastfoodů a dalšího občerstvení. To, co naši žáci dokázali během tři volných hodin zkonzumovat, svědčí neomylně o tom, že většina z nich disponuje kachními žaludky, neboť cesta zpět, přestože jsme to předpokládali, nebyla ovlivněna žádnou zažívací katastrofou.

Návrat proběhl bez komplikací, u školy jsme zastavili po půl desáté. Počasí bylo nádherné, mrakodrap dechberoucí a Wroclaw jako město okouzlující. Snad jen oba řidiči, jejichž věkový průměr brutálně překračoval běžný důchodový věk a kteří byli asi zvyklí vozit stařečky, co po usednutí do busu upadnou do částečného kómatu, nám trochu kazil radost z celé akce.

Wroclaw se stala dalším kamínkem mozaiky našeho cestovatelského deníčku. Už teď plánujeme tradiční adventní výlet do víru vánočních trhů. Teď jde jen o to kam…

Fotogalerie