Mimořádné představení Popelky Roalda Dahla, které naši žáci zrealizovali a předvedli ve školním divadle v červnu, jasně odhalilo, kolik nadšení pro divadlo a jak velké herecké talenty na naší škole máme. Samotné rozhodnutí vrhnout se do dalšího divadelního dobrodružství bylo pak skoro samozřejmostí. Ostatní kroky se nabalovaly s efektem sněhové koule. Náš původní herecký ansámbl se rozrostl na jedenáct nadšenců z teď již 8.A. Na úvodní schůzce ve školním divadle si herci odhlasovali, že tentokrát vytvoří divadelní představení vážnější, nejlépe pohádku, kterou by bylo možné zahrát malým spolužákům. Přelomová pak byla myšlenka zpracovat zásadní část představení v rámci školních projektových dnů. Získali jsme tak nejenom cenný čas, ale také další nadšené herce do týmu (ze 7.A) a především paní učitelku Kavanovou, která, jak se velmi brzy ukázalo, je nejenom vynikající výtvarnicí, ale také skvělým, neúnavným a nikdy se nevzdávajícím PR manažerem a manažerem.

Projektové dny umožnily posunout práci žáků na divadelním představení mnohem dál. Díky získanému času se mohli žáci více věnovat nejenom práci herecké, ale i práci tvůrčí. A výzev byla celá řada. Vybraná pohádka byla totiž v angličtině - bylo potřeba ji přeložit. Anglická předloha poskytla pouze rámec - bylo potřeba velkou část textů vymyslet a napsat. Naše skupina měla najednou dvacet jedna nadšenců - bylo potřeba naučit se spolu pracovat. A celou řadu úkolů představovala samozřejmě samotná divadelní práce. Od úkolů čistě uměleckých, jako je práce na kostýmech, rekvizitách, osvětlení, hudbě, po oříšky technické: jako například jak zničit cylindr, aby byl opět použitelný pro následující představení, jak nechat vyrůst uprostřed jeviště strom, nebo třeba i jak spravit padající oponu nebo vyčistit pódium od bodláků. V duchu projektových dnů si naši žáci vědomě i mimoděk prohlubovali celou řadu kompetencí nezbytných pro budoucnost.

S obrovským obdivem musím složit poklonu celé herecké skupině. Všichni do jednoho pracovali na představení s neutuchajícím nadšením a nasazením. Nosili z domovů části kostýmů, rekvizity, hledali ta správná slova, zvuky, bez jediného náznaku únavy dokola pilovali své repliky, vzájemně si radili, pomáhali, chodili na zkoušky i ve svém volném čase…

Samozřejmě byly i těžké chvíle a slepé uličky. Vlna onemocnění (která nakonec odsunula většinu představení až na leden), záhadně zmizelé klíče od místnosti, do které se zrovna uklidily veškeré kostýmy a rekvizity, nebo třeba nápad zapojit tchýni do vyrábění kostýmů sněhuláků, což ohrozilo již tak prokřehlé rodinné vztahy. Veškeré těžkosti se ale vždy podařilo šťastně překonat.

Nemůžu samozřejmě objektivně hodnotit samotné představení. Ale můžu s hrdostí na naše žáky oznámit, že dne 14.12. uvedli na jevišti našeho školního divadla divadelní hru O dvou sněhulácích, od té doby předvedli představení ještě třikrát, a pokaždé byla atmosféra na představeních mimořádná a potlesk dlouhý (za což srdečně děkujeme i divákům).

Další uvedení hry O dvou sněhulácích naši žáci plánují na 15. 2. ve 14:00, v rámci dne otevřených dveří. Všechny nadšené milovníky divadla srdečně zveme. Přijďte podpořit naše žáky a zažít mimořádný kulturní zážitek.

Mgr. Lucie Kratochvílová, PhD.