Domníváme se, že zpětná vazba ze strany žáků je základem toho, aby budoucí projektové dny byly ještě lepší a pro žáky atraktivnější. Po pečlivém uvážení členové Předmětové komise českého jazyka zvolili formu volného slohového cvičení na bázi vypravování, neboť jsme nechtěli použít námi dopředu zvolené otázky ve formě dotazníku. Zde by se totiž musely objevit předem připravené odpovědi, které by mohly být pro žáky návodné či zavádějící. Proto jsme dětem nabídli výpovědní volnost a navíc jsme je mohli z češtinářského hlediska i za jejich výkony ohodnotit. Samozřejmě nezávisle na tom, zdali byly jejich názory kladné či spíše záporné. Toto slohové cvičení bylo v rámci výuky zadáno ve všech třídách 7. a 8. ročníku.
Z prací žáků jednoznačně vyplynulo hlavní negativum celé akce, kterým se stal způsob zapisování žáků k jednotlivým tématům. Ti mladší si stěžovali na to, že ti starší je k zapisování často nepustili, že je někdy dokonce po zapsání vymazali ze seznamu a napsali se na jejich místo. Bohužel, i někteří naši kolegové nedodrželi předem stanovené podmínky pro zapisování, podlehli nátlaku svých žáků a umožnili jim zapsání během výuky ve svých hodinách. Do budoucna bude nutné vymyslet daleko vhodnější formu přihlašování, která by byla spravedlivá a výhodná pro všechny žáky bez ohledu na to, jaký ročník navštěvují.
Ze slohových prací dále vyplynulo, že díky tomu, že pro letošek bylo zvoleno monotematické zaměření, docházelo někdy k tomu, že žáci na různých stanovištích dostávali totožné informace, a proto se někdy trochu nudili. Další negativní poznatek, který jsme identifikovali analýzou žákovských prací, se týkal formy, pomocí níž jim byly informace a poznatky předávány. Pokud se zpracování a průběh podobaly běžné výuce, jejímž základem je pouhý výklad, žáky to moc nebavilo. Jestliže však docházelo k aktivnímu zapojení a podpoře samostatného myšlení, byla většina dětí spokojena.
V neposlední řadě se často objevovaly stížnosti na celkovou organizaci, na dlouhé čekání na oběd či na to, že by projektový den měl trvat pouze 4 vyučovací hodiny. Dále žákům více vyhovuje, když je projektový týden rozdělen během měsíce do jednotlivých dní v rámci jednoho týdne. Z odpovědí vyplynulo, že je fajn si jeden den v týdnu odpočinout od běžné výuky, přijít na jiné myšlenky a věnovat se něčemu naprosto odlišnému. Dále by si někteří přáli, aby se některé projektové dny konaly mimo školní budovy, např. formou vycházek či tematických výletů.
Část žáků by též přivítala, kdyby si mohla vybírat z většího počtu témat, nebo si mohla témata sama vymýšlet a volit formu jejich prezentace. Ukázalo se totiž, že pro dnešní mladou generaci není olympiáda tím správným šálkem kávy jako je pro nás starší, či ty nejstarší, kteří jsme úspěchy našich olympioniků upřímně prožívali.
Samozřejmě, že z žákovských prací jsme vytěžili i spoustu pozitiv. Projektový týden jako celek je zpravidla žáky hodnocen kladně. Děti vítají vznik jednodenních kolektivů, vítají možnost získat nové kamarády i možnost spolupráce s těmi staršími, či naopak s těmi mladšími. Vítají i určitou volnost při zpracování témat a líbí se jim i možnost zpracování výstupů. Je jasné, že se ve slohových cvičeních objevily konkrétní výtky či pochvaly v rámci jednotlivých stanovišť. Někdo žáky zaujal více, někdo méně. Každému vyhovuje něco jiného, každý se o něco jiného zajímá.
Závěrem lze konstatovat, že projektový týden je bezesporu dobrou a životaschopnou aktivitou, která má nejen na žáky, ale i na pedagogy pozitivní vliv. Jsme se vědomi toho, že vše má své mouchy a mušky, ale na základě zpětné vazby od našich žáků, ale i od našich pedagogů, se je budeme snažit co nejvíce vychytat.
