V krásném okolí hotelu se týmy utkaly v první soutěži nazvané Sosíni. Sbírání barevných lístků pomocí brček bylo obtížné, ale velmi zábavné.
Příjemně unaveni jsme se vrátili na hotel a večer se věnovali hraní stolních her.
V úterý ráno jsme vydatně posnídali a dopoledne se pustili do procvičování matematiky a českého jazyka. Po obědě zela většina talířů prázdnotou, což potvrdilo dobrou pověst hotelové kuchyně.
Polední klid na pokojích uběhl rychle a my jsme se vydali do lesa na velkoformátové malování na téma – Doplň pozadí, jež vidíš a domaluj zvířátka a lesního skřítka.
Po svačině jsme s radostí vyrazili na prohlídku blízkých skal. K našemu zklamání byl výšlap brzy ukončen neb začalo pršet a vycházka do skal by byla nebezpečná.
Volný čas jsme vyplnili společnou četbou.
Ve středu jsme na louce hráli hru s čísly a velmi nám při hře pomáhala dobrá znalost násobilky. V lese se nám podařilo rozluštit tajnou zprávu.
Odpoledne nás čekal zlatý hřeb dne – návštěva dobrovolných hasičů. Jejich výklad všichni napjatě poslouchali, ale nejzábavnější bylo, že jsme si mohli vyzkoušet hasičskou výstroj, prohlédnout vybavení vozidel, a hlavně zalít okolní zeleň pomocí stříkačky.
Čtvrtek byl ve znamení celodenního výletu do Jičína. Cesta, dlouhá asi 7 kilometrů, pro nás byla příjemnou vycházkou. Jičínská Valdická věž nám poskytla úžasné výhledy na město i okolí. Pokud navštívíte s dětmi proslulé město pohádek o loupežníkovi Rumcajsovi, je skoro povinností zavítat právě do jeho ševcovny. I my jsme tak učinili a užili si prohlídku muzea ve stylově zařízené chaloupce, ve které samozřejmě nemohly chybět kromě Rumcajse i postavičky Manky a Cipíska.
Zpátky k hotelu jsme se vrátili autobusem, abychom stihli večeři v podobě opékání buřtů. Opět, jako již mnohokrát, se potvrdilo, že krajíc chleba je velká pochoutka, zvlášť, když je opečen na ohni.
Celý týden utekl neuvěřitelně rychle a už tu byl poslední den, který část skupiny věnovala míčovým hrám na louce a druhá část se vypravila na procházku do skal. Ve skalním bludišti se nám podařilo vyhledat skálu s názvem Šikmá věž, podle které se jmenuje místní hotel. Z vyhlídek na okolní skály se nám skoro zatočila hlava a bylo hned jasné, proč se zdejší krajina nazývá Českým rájem.
Po návratu do hotelu nás čekal oběd na rozloučenou, výborný kuřecí steak s hranolkami. Nad talířem zajásali i ti největší mlsouni.
Všem se škola v přírodě moc líbila, maximálně si ji užili a vše bylo umocněno skvělou přírodou v okolí hotelu, krásným interiérem hotelu i příznivým počasím (až tedy na pořádný déšť při odjezdu).
Zuzana Bahníková
