Vyrazili jsme na Velkou skálu, nejprve jsme si ale připomněli, jak se správně přechází na přechodu. Velcí dohlíželi na malé, zda to dělají správně. V přírodě jsme se pak pustili do první společné aktivity. Z přírodních materiálů tentokrát děti nestavěly oblíbené domečky, ale vyskládaly z nich nápis 1.A + 9.A. Jedničku a A už prvňáčci napsat uměli, s devítkou jim trochu velcí pomohli.
Dalším úkolem bylo ve dvojicích a trojicích navzájem o svém novém kamarádovi zjistit, jaká je jeho nejoblíbenější barva, jaké má rád zvířátko a jaké je jeho nejoblíbenější jídlo. Pak jsme si vše sdělovali. Každý ale nemluvil za sebe, ale o svém parťákovi. Ukázalo se například, že nejoblíbenějším zvířátkem je kočka, ale mezi odpověďmi se objevil i ptakopysk, lachtan a lenochod. Barvy jsme pak procvičili tak, že se děti musely rychle shromáždit do skupinek podle barev oblečení.
Při další společné hře jsme prokázali znalost jmen kamarádů, ale i schopnost udržet rytmus při tleskání. Bylo to těžké, ale zvládli jsme to!
Na cestu zpět jsme dostali poslední úkol. Cestou zjistit, s čím si deváťák hrál nejraději, když byl malý. A naopak, s čím si nejraději hrají děti dnes. Za povídání si (a nejen o hračkách) nám cesta ke škole rychle utekla. Nastalo loučení, slíbili jsme si, že se nevidíme určitě naposledy.
Jak se později ukázalo, další setkání proběhlo nečekaně velmi záhy. Zcela spontánně někteří deváťáci za „svými“ kamarády totiž přišli o velké přestávce, což udělalo velkou radost všem. Tak snad se brzy zase potkáme třeba v šatnách, na chodbě či v jídelně. Už se známe!
