V úterý 15.6. jsme si udělali s družinou I. a IX. výlet do páté nejlepší zoo na světě – do zoologické zahrady hl. města Prahy. Účast byla opravdu hojná, za což jsme s paní vychovatelkou byly moc rády. Jednalo se totiž o náš poslední společný výlet, a tak jsme si ho hodlali všichni pořádně užít.

Abychom si zkrátili těšení, připravovali jsme se na návštěvu zoo už ve škole. Kromě povídání si a kreslení našich nejoblíbenějších zvířat si děti měly vymyslet vlastní koncept zoo a ten vymodelovat. Některé nápady byly opravdu vychytané a možná se máme v budoucnu na co těšit. 😊

V úterý dopoledne jsme si ale konečně už mohli sbalit batůžky a vydali jsme se krásnou Trojskou kotlinou na náš výlet. Po příchodu do zoo jsme jako první navštívili expozice lachtanů a tučňáků. Abychom jim v tomto tropickém počasí nemuseli závidět jejich výběhy plné vody, vyrazili jsme po shlédnutí expozic také do bazénu. Ten se nachází v dolní části zahrady a nabízí opravdové osvěžení. V jednu chvíli se tak zoo rozrostla o 46 dalších lachtánků. 😊 Po dostatečném osvěžení jsme pokračovali směr Dětská zoo. V tomto pravém selském statku děti mohly vidět kurníky plné slepic, králíkárnu i ohrady s nejrozličnějšími domácími zvířaty. A největší výhoda této mini zoo – krmení a hlazení povoleno! K ovcím a kozám mohly děti vstoupit přímo do jejich ohrady a zakoupeným krmením je nakrmit.

V areálu Dětské zoo se děti také seznámily s chovem včel a mohly nahlédnout do života uvnitř úlů či v místní voliéře vidět různé druhy exotických ptáků. Od krmení domácích zvířat se děti nemohly vůbec odtrhnout, nalákat je dál nám pomohly až oblíbené gorily. Měli jsme štěstí, celá gorilí rodinka zrovna odpočívala ve svém rozsáhlém venkovním výběhu. Poté jsme pokračovali přes Pavilon velkých želv a Pavilon šelem a plazů až ke skalním masivům. Zde jsme obdivovali, s jakou neuvěřitelnou obratností místní sudokopytníci skály zdolávají. Dále jsme si užili pobyt v klokaním výběhu za přítomnosti zvířat a obdivovali relativně novou expozici tasmánských čertů. Obědovou pauzu jsme trávili v Rezervaci Bororo, kde si děti po odpočinku mohly užít i pořádné zábavy.

Pokračovali jsme stezkou zvanou Voliéra pod skalou, která nás dovedla až k pandám červeným a od nich už jsme šplhali k ledním medvědům. Těm jsme záviděli jejich rozsáhlé výběhy plné slané vody. Nakonec jsme si nechali největší a nejnákladnější výběh pražské zoo – Údolí slonů, kde jsme zahlédli i mláďátka. Nakonec jsme zamávali hrochovi, kterého horko zmáhalo stejně jako nás a vydali se na cestu zpět do školy. Výlet jsme si moc užili a ještě jsme odcházeli s dobrým pocitem, že jsme svou návštěvou a zakoupením vstupenek alespoň malinko tu naši pražskou zoo, která zde v Troji stojí už 80 let, podpořili.

Mgr. Klára Kaslová