Jako první letos odstartovaly sezónu školních výletů a škol v přírodě třídy 2. B a 2. C. První májové dny tak žáci společně trávili na pětidenním školním výletě v rekreační oblasti Češkovice, která leží 2 km nad městem Blanskem v Jihomoravském kraji. A jelikož před odjezdem zbývalo ještě pár volných míst, dobrali jsme spolužáky z 2. A. Děti tak měly možnost se mezi sebou více poznat a mnohé si pak, kromě spousty zážitků, přivezly i nové kamarády. Mezi dalšími účastníky zájezdu byli ještě chlapci ze 7. C, kteří byli dětem výbornými animátory a společníky a paním učitelkám i vychovatelkám zase pomocníky. Moc jim za jejich perfektní práci děkujeme. 

V pondělí ráno, kdy většina školáků usedala do školních lavic, jsme se autobusem vydali směr jižní Morava. Byla před námi dlouhá cesta, ale autobusem se po celou dobu nesl dětský smích a veselé štěbetání natěšených dětí, takže nám nakonec utekla. Po třech hodinách jízdy zastavil pan řidič u cíle – tím bylo rekreačního střediska „Vyhlídka“, které se na příštích pět dní stalo naším náhradním domovem. V rozlehlém areálu Vyhlídky nám byly k dispozici dvě sportovní hřiště, basketbalový plácek a velké dětské hřiště. V areálu byl také zookoutek s oslíky, přírodní rybník a ohniště. V případě nepříznivého počasí byl dětem v hale k dispozici ping-pong a stolní fotbálek. Rekreační oblast Češkovice je navíc obklopena krásnou lesnatou přírodou Moravského krasu, která přímo vybízí k turistickým výletům. Nabitý program tedy mohl začít a o zábavu tu nebylo nouze. Poté, co jsme se ubytovali, vyrazili jsme na průzkum okolí. Přilehlé lesy nás natolik zaujaly, že jsme se ani nenadáli a na večeři se vraceli s deseti nachozenými kilometry v nohách. A jak známo, na čerstvém vzduchu lépe tráví, o to víc nám tedy chutnalo. Po odpočinku děti čekala ještě několik soutěží, které probíhaly po celou dobu pobytu – „desetiboj“ a „nejlepší počtář“.

Druhý den se celé dopoledne neslo ve sportovním duchu, na řadě byla další disciplína desetiboje – hod na koš basketbalovým míčem. Děti předvedly neuvěřitelné výkony a tak si za odměnu mohly zpříjemnit čekání na oběd dováděním na dětském hřišti. Odpoledne se pak opět neslo v duchu turistiky. Za zdolaných sedm kilometrů jsme na sebe mohli být právem pyšní. Po potřebné regeneraci tu byly další disciplíny – hod do dálky a opičí dráha. Večer jsme zakončili zavařením mozkových závitů při soutěži v násobilce.

Ve středu jsme si hned po snídani zahráli na horolezce a zdolávali místní horolezeckou stěnu. Odpoledne nás čekal výlet na Veselici – nedalekou rozhlednu stojící na kopci Podvrší. Odvážlivcům, kteří vystoupali až na samý vrchol rozhledny, byl odměnou daleký výhled na celé území CHKO Moravský kras od Helišovy skály až po Hády a také do vzdálenějších končin. Děti byly opravdu statečné a mnohé se zdolaným strachem posunuly své hranice možností zase o kousek dál.

Večer byl bojový - děti ve skupinách závodily v orientačním běhu a plnily všemožné úkoly. V cíli na účastníky čekala odměna – velký táborák a opékání buřtíků.

Největší zážitek nás čekal ve čtvrtek, kdy byl na programu výlet do Punkevní jeskyně a na propast Macochu. Jelikož nám ten den pršelo, dovezl nás ze Skalního města k jeskyním vláček. Zase jsme byly o další zážitek bohatší. U vstupu do jeskyně si nás vyzvedla paní průvodkyně a následně potemnělou chodbou dovedla ke „Strážci“, což je 4 m dlouhý stalaktit strážící, dle pověsti, vstup do jeskyně. Po dalších pár krocích už jsme mohli obdivovat překrásnou krápníkovou výzdobu Předního dómu i přilehlé jezírko. Během dalších sestupů a výstupů jeskyní nám paní průvodkyně popsala další části jeskyní a seznámila nás se jmény jednotlivých krápníků. V paměti všem asi nejvíce utkvěl stalaktit „Jehla“, dlouhý a tenký krápník, kterému zbývají asi 3 cm k tomu, aby se propojil se stalagmitem. Nikdy se ale vzájemně nespojí, protože je suchý. Průvodci těm dvěma dali přezdívku „Romeo a Julie“. Nakonec jsme prošli až na dno Macochy, kde jsme s úžasem poslouchali výklad z reproduktorů a přitom otáčeli hlavy až na vrchol 138 metrové propasti.

Ze dna propasti jsme sestoupali k řece Punkvě. Zde končí suchá prohlídka. Po nalodění nám průvodce ukazuje pod hladinou vývěr Punkvy i osvětlené Skalní mosty či láká zlobivce k návštěvě pekla. Tam je ovšem vstup pouze za příplatek, a tak nám zase všichni malí ďáblíci zůstali. Přes zastávku u Masarykovo dómu jsme zdárně dopluli do místa vývěru Punkvy, kde plavba končí. Dojmy z prohlídky jsme šli vstřebat do místních suvenýrů a stánků s občerstvením. Z výletu si děti odvážely nejen zážitky, ale i mnoho dárečků pro své blízké. Zbytek dne už byl ryze odpočinkový, pouze večer jsme se vrhli na zdolání zbytku soutěžních disciplín.

V pátek jsme ještě rychle maminkám vytvořili dáreček ve formě přívěsku na klíče k nedělnímu Dni matek, sbalili si a už netrpělivě očekávali vyhlášení vítězů. Nakonec bylo rozdáno mnoho medailí, jak za nejlepší sportovní výkony, perfektní úklid pokojů a vzorné chování či statečnost při výstupu na rozhlednu, tak i za nejlepšího počtáře. Všechny medaile byly rozhodně zasloužené. A pak už hurááá domů.