Pravda, někteří jedinci si hned ze startu museli otestovat náš pedagogický doprovod, ale záhy jim došlo, že hlavou zeď neprorazí. Dokonce jsme z každé zastávky odjížděli všchni, nikoho jsme neztratili. Toužebně jsme pohlíželi na mlsavá lákadla v regálech, kolem kterých jsme procházeli na WC, jenže ty naše učitelky…. Zakousli jsme se tedy do dobrůtek maminkami s láskou nachystaných. Deníčku, však my něco vymyslíme, drobnou pomstičku nachystáme.
Konečně v cíli. Ubytování mělo být kolem 16 h. Když ale viděli kupu vykulených dětiček, postupně nám předávali uklizené domečky a kolem 12 h jsme všichni už měli své dočasné hnízdečko.
My jsme se mezitím zašli vykoupat do bazénu. To nás probralo z cestovní únavy a vlastně v tu chvíli vypukla ta pravá výletní nálada.
Aby nebylo vše růžové, musí nastat nějaká komplikace. Autobus s paní kuchařkou uvízl na zavřené dálnici a dorazil až kolem 15 h. Naše zdatné pedagožky by navařily, kdyby měly z čeho. Takže jsme dojedli zbytky a mohli jsme si přijít pro jídlo ze zásob, které jste nám nachstali. Slušný plán B.
Konečně u moře. Vybalili jsme všechno, co plave, vznáší se na vodě a hurá… Deníčku, co ti mám psát. Prostě paráda. Rozdělili jsme se na 4 vodní týmy - červený, modrý, zelený a žlutý. Úči si nás také barevně opáskovaly, prý pro přehled, ale my víme, ty počty do 10 by mohly být problém.
Dnes to všechno byla jen oťukávačka, seznámení s vodním terénem, už se těšíme na zítřek. Prý budou i vodní a plážové hry. Večeře už klapla. Kuře na paprice potěšilo. A rychle za dalšími aktivitami.
Kemp je velký a jsou tu i různá hřiště. Rozdělili jsme se podle zájmu. Někteří hráli "bedbintón", jiní na prolézačkách zavzpomínali na dobu nedávnou, někteří chtěli už odpočívat v domečcích. Největší skupina - hoši - akčně navázala družbu (ovšem s Čechy) a proběhl první fotbalový střet.
Dnes jsme šli do postýlek dřív, abychom se vyspali. Mysleli jsme, že jsou úči naivní, nás přece nic neudolá. No, deníčku, těžce se to přiznává, ale zase měly pravdu. Do půl hoďky byl všude klid. Přece jen se jednomu domečku podařilo zachraňovat naši čest. Ale pod vidinou mizející zítřejší diskotéky to vzdali a raději také vytuhli.
Ať už je zítra, moc se těšíme.
Ani jsme neměli čas tesknit.
Tak pac a pusu, vaše děti.
P.S: Zde v kempu jsme za exoty. Prý zájezd s tak malými tu ještě neměli. Na recepci se p. uč. vyptávali, co tady s námi budou dělat, jak nás budou hlídat… a všichni chtěli poskytovat dobře míněné rady.
Jé, kdybyste viděli plavčíky, u bazénu i moře. Ti normálně zdivočeli, když viděli houf, pro ně mrňousů, v jejich teritoriu. Docela je to rozpohybovalo. Když ale viděli, že reagujeme na pokyny učitelek, dodržujeme pravidla a prostě si užíváme, uklidnili se.
Nakonec jsme sklidili pochvalu my i učitelky.
