Dopoledne jsme řádili v bazénu. Plavčík už naše hlídání vzdal. Naše úči jsou stejně rozestavěné podél a připomínají surikaty na stráži. A my se snažíme dodržovat pravidla, protože po prohřešku by ihned následovalo vykázání na břeh, tam je nůůůďo.

V bazénu jsme soutěžili v družstvech. Při podplouvání mezi nohama spoluhráčů jsme občas zalitovali, že máme brýle. Vidět takhle detailně naše křivonožky, to nechceš, deníčku. 😂 Okolní rekreanti se přidávali k fandění a dost jsme je pobavili.

Na oběd byla čočková polévka. Dobrá, jen po fazolích dost vražedná kombinace. Ještě že máme tolik pohybu. Seznámili jsme se s novou kombinací - vepřo zelo gnocchi -. Celkem dobrý.

Dopoledne jsme v obchůdku rozšířili náš zvířecí vozový park. Taže samozřejmě následovala mořská soutěž v jízdě na čemkoliv. Nejdřív jsme poctivě trénovali, vymýšleli strategie a domlouvali pastičky na soupeře. Také jsme špiónili v táboře protivníků, ale většinou jsme byli odhaleni a strhli se menší vodní bojůvky.

Před samotným závodem proběhlo defilé všech vodních vozidel. Pláž zpozorněla, plavčík zaujal pózu číhající kobry. Píšťalku v ústech, záchranný kruh proklatě nízko u pasu.

Odstartováno. Moře vře, chvíli vede avokádo, střídá ho papoušek, pořadím se snaží zamíchat labuť s pelikánem. Pozor! Dopředu se dere nanuk. Jedna z želv ztratila pasažéra. Situace se stává nepřehlednou. Z kruhu trčí nohy, druhé avokádo je bez pasažérů. Pustili se do sebe papoušci. Plavčík rychle nacvičuje pohyby Mitche Buchannona.

Konečně cíl. Velká radost všech, kterým se podařilo dosáhnout břehu. Vyčerpaný plavčík leží zhroucen ve své věži pravďepodobně lituje dne, kdy se rozhodl být strážcem pláže.

Strejda prodavač nás zase obšťastnil kokosem.

Po večeři - boloňské špagety - jsme vyrazili do víru velkoměsta. Tedy na zmrzlinu. Náš počet všude způsobuje rozruch. V cukrárně na nás byli moc hodní. A dostali jsme bonus. 3 druhy místo 2. Mňam, to byla dobrota.

Po cestě zpět jsme se ještě pokusili vykoupit obchůdek s rozličným zbožím.

Zastavili jsme u pěkné pizzérky na pláži a úči šly domluvit na zítřek pizzu jako druhou večeři. Paní uč. Žaneta umí dobře italsky. Při čísle 43+5 osob začal personál kroutit hlavou, mimika obličeje byla výrazně odmítavá. Na pomoc přispěchala asi majitelka, starší paní, její reakce byla také záporná. Několikrát se zeptala: "43 dětí"? Žaneta je chytrulka. Popadla paní za ruku a vyvedla ji ven, ať se sama podívá. Aniž bychom tušili, o co jde, předvedli jsme luxusní herecký výkon. Před paní stál ve dvojicích had 43 nejhodnějších a nejhladovějších dětí, čekajících na její verdikt. A paní roztála. V tu chvíli to začalo lítat, personál obdržel příkazy, vlastně už teď víme, na které židli budeme sedět, a který talíř bude náš. Hurá.

Milý deníčku, Šedová nám měkne. Bylo už po půl desáté a mířili jsme k domečkům. Ovšem kolem diskotéky. Pěstičky prosebně sevřené, očička s výrazem věrného pejska, a už jsme žadonili. Svět se obrátil vzhůru nohama. Povoleno. Slyšíš, deníčku. Fakt jsme mohli.

Pár kluků odešlo koukat na fotbal, chápeme, fanoušci. Většina ale propadla disco šílenství. Viděli jsme i veselý kabaret. Svíjeli jsme se v rytmu tance až do půl dvanácté.

Ó, my se máme, už od rána prožíváme den plničký zázraků.

Vaše děti

P.S. Výrok dne : Máte za úkol vzít si 3 věci. A vy 4 z nich zapomenete 😂