Ranní pohodu nám úči sice trochu narušily svou úklidovou posedlostí, nutno ale přiznat, že večer se v tom chaosu ztrácíme, jen stěží hledáme ta správná pyžámka a překonat bariéru překážek v podobě náhodně poházených našich věcí, abychom se vůbec dostali do postýlek, nás připraví o zbytek sil.
Milý deníčku, vyskytla se nám tu jedna záhada. Normálně nám v kuchyňkách někdo cizí odkládá své neumyté nádobí. Trochu divné je, že je to nádobí zašpiněné jídlem, které se vaří jen pro nás. Ale my si každý to svoje umyjeme, aspoň to tvrdíme účám, když se snaží tuto záhadu vyřešit. Proč ti zlí cizí lidé nenanosí své nádobí do jednoho domečku, ale nechávají svůj špinavý talíř po jednom v téměř v každé kuchyňce, to prostě nechápeme. 🙉
Dnes je sice příjemně teplo, ale pod mrakem. To je dobře. Aspoň si naše kůžičky odpočinou od přímých slunečních paprsků.
A zase ty úči… Přece když slunce svítí - opaluje. Jasné. Když není přes mraky vidět, neopaluje. Taky jasné. Tak proč se máme mazat? Jenže námi dopodrobna zdůvodněná teorie neprošla. Tedy dobře, ať mají radost.
Dopoledne v bazénu jsme si krásně zařádili a skoro jsme svými zádelemi prošoupali tobogán. Naše dojezdové kreakce, těsně před tím než žuchneme do vody, jsou stále dokonalejší.
Senzaci mezi cizojazyčnými spolubydlícími vzbuzují naše svačiny. Nakrájená jablíčka, mrkev, k tomu další dobrůtky mizí z misek a tašek nadzvukovou rychlostí. Někteří cizinci si za účou přišli pro info, kde lze tyto pochutiny objednat.
Na oběd byla kuřecí polévka, řízek, brambor. Dýchl na nás domov.
Odpoledne u moře nás čekala zvířecí olympiáda. Nejprve odstartoval závod žabáků. To ještě šlo. Krabi trasu také celkem zvládli, jem jim trochu nateklo do všech hlavových otvorů. Velký problém ale měli hadi. Ihned po startu rozvlnili svá těla a vyrazili na trať. Jenže někteří s hlavou pod vodou ztratili orientaci a museli je odchytávat fandící spolužáci. Jiní se sice krásně rozvlnili, jenže začali couvat. Přes všechny potíže se nakonec do cíle dostali i hadi. Soutěž kačenek byla oddychovkou před závěrečnou disciplínou - převoz raněného zvířete. Šprajcli se nám někteří samci, kteří odmítali ovinout své přední končetiny kolem ladných šíjí spolubojujících samiček. Takže na trati balancovali na transportní stoličce. Jednu přepravu se nepodařilo dokončit, protože soutěžící přepadl nezastavitelný smích.
Po večeři - stroganov s rýží - si nekteří odskočili střihnout fotbálek a basket.
Jiní odpočívali, hráli deskovky apod. Všichni ale, i sportovci, sledovali čas, protože se blížilo zúročení naší práce na vánočním jarmarku.
A je to tady. Vymydlení, vyvonění vyrážíme. Přístup personálu restaurace nám vyrazil dech. Však jsi to, deníčku, viděl na fotkách. A jak krásně se k nám chovali. Prostě paráda. Snad se nikdo nebude zlobit, že úči dovolily, aby si paní majitelka celou akci vyfotila.
Dostali jsme krásnou odměnu za naši práci. (Dva z nás nejí pizzu, tak si vybrali lasagne)
Cestou do kempu se úči snažily najít únikovou cestu, která by nevedla kolem amfiteátru. Naše kroky ale rázně směřovaly tím správným směrem. Na rozhodující odbočce nám vrostly nohy do země. Před našimi psími prosebnými pohledy úči jihnou. Jenže Šedová jde úplně vzadu. Napětí by se dalo krájet. Ježíííš, nemůže přidat do kroku!!! A pak se ozvalo v tu chvíli nejkrásnější slovo na světě BĚŽTE.
A tak jsme si zatrsali. Óóó.
To byl ale krásný den ☀️
Vaše děti
P.S. Matematická hádanka pro rodiče. Kolikrát může jeden a ten samý človíček zapomenout vzít si s sebou k moři plavky ve třech po sobě jdoucích dnech?
